Hlavní a také úvodní část večera tvoří společný multimediální projekt Orlando – zvuková fantazie na motivy románu Virginie Woolfové pro elektrické a akustické housle, elektroniku a projekci. Projekt spojuje živě hranou i reprodukovanou hudební složku s projekcí a s pohybem interpretky na scéně. V následujícíh dvou krátkých filmech se autorsky představí Hana Železná – filmem Eonoe inspirovaný tanečním představením a filmem 657 vteřin s autorskou hudbou Petry Gavlasové. Závěr večera patří houslistce Lence Župkové a její kompozici Vteřina v ledu inspirované básní J. Skácela, která spojuje prvky improvizace, zvukových experimentů, live elektroniky a vizuální efekty v jeden kompaktní celek.

Lenka Župková – housle, elektronika, kompozice
Petra Gavlasová – elektroakustická kompozice
Hana Železná – vizuální kompozice

Lenka Župková
Narozena 1970 v Praze. Žije od roku 1995 v Hannoveru.
Studium housli na JAMU, na Vysoké škole hudebni v Hannoveru ; studium  hudebních věd na Masarykově Univerzitě  v Brně.
Vystupuje  sólově (housle,viola E-housle),se souborem Megaphon(um. vedení ), s audiodesignérem A.Bartetzkim, s   Duem Lafabula (s hercem Tim von  Kietzell), s Duem Goelan( s flétnistkou Lenkou Kozderkovou ) a  s dalšími komorními  soubory po cele Evropě. Autorka jevištni hudby pro státní divadla v  Hannoveru, Norimberku, Zürichu, Cáchách a Berlíně.
Improvizace, performance. Koncepty  propojeni různých druhů umění:  hudby, divadla, literatury, výtvarného umění, moderního tance. Koncerty a rozhlasová a televizní natáčení v Německu , Francii, na Ukrajině, v Polsku, Španělsku  a  Čechách. Byla finalistkou v soutěži : Musica Nova 2006 pro elektroakustické skladby.
www.violinelenka.com

Hana Železná
2000 – 2002 studia na Fakultě výtvarných umění v Brně. V současné době dokončuje studia na FAMU – Katedra dokumentární tvorby.

Filmografie: Čas projekce 2003, If – presence of artificial intelligence 2004, Zimní pokoj 2004, Extase of home live 2005, Eonoe 2005, Hledání nového střihu 2005, Rá 2006.
Prezentace filmù např. na těchto festivalech:
2005: FF Cottbus (Germany), Zinebi – Bilbao (Spania), Festival dokumentárních filmů Jihlava (Czech Republic), Kurtz film fest Hamburg (Germany), Oberhausen (Germany), Ilumination (Finland), International festival of documentary films (Belgrade, Serbia and Montenegro), Short ends – London (Great Britain), Shadow fest (Nederland), Next Reel (USA)
filmmakers.node9.org

Petra Gavlasová

narozená v Ostravě, 1996 – 2002 studium skladby a hudební režie na HAMU v Praze. Během studií absolvovala dvakrát stáž v Holandsku (Amsterdam, Hilversum), kde se blíže seznámila s tvorbou elektroakustické hudby. Její skladby byly několikrát oceněny na skladatelské soutěži Generace, v roce 2003 získala spec. cenu v soutěži elektroakust. hudby MUSICA NOVA za skladbu Survivors. Píše orchestrální i komorní hudbu a v poslední době zejména skladby v kombinované s elektronikou.
www.kapralova.org/PETRA.htm

Orlando
zvuková fantazie na motivy románu Virginie Woolfové
pro elektrické a akustické housle, elektroniku a projekci

hudba: Petra Gavlasová
akustické a elektrické housle: Lenka Župková
projekce: Hana Valentová

“…A vskutku, prozatím, jako by se nemohla rozhodnout, byla mužem, byla ženou, znala tajemství, sdílela slabosti obou.”

“Jakkoli jsou obě pohlaví odlišná, prolínají se. V každé lidské bytosti dochází ke kolísání mezi jedním a druhým pohlavím a často jsou to pouze šaty, které udržují zdání ženskosti či mužskosti, zatímco uvnitř je pohlaví zcela opačné než navrch.”

citace z románu Orlando, Virginie Woolfová
český překlad Kateřina Hilská

Předlohou k napsání této skladby mi byl román Orlando od Virgínie Woolfové (1928). Jde o fiktivní životopis anglického šlechtice, jehož subjektivní čas zkoumá změny, které nastaly v historii vztahu pohlaví. Nesmrtelný Orlando je nejprve mužem, potom ženou, a prochází téměř nezničen/a dějinami. Učí se lásce, samostatnosti a zvolna vytváří svůj dokonalý literární text. Především však nachází a přizpůsobuje si svůj vlastní vnitřní prostor. Jeho cesta začíná na dvoře Alžběty I., kde prožívá nešťastnou lásku k dceři moskevského vyslance, následují drsné zážitky z krvavých bojů v Orientu. Pod těmito vlivy a pod tlakem společenských poměrů a “ducha doby” po dvou transech se Orlando proměňuje z muže v ženu, aby jí už navždy zůstal. Jeho osoba i podstata se navzdory změně pohlaví nijak nemění, ovšem puritánská viktoriánská společnost tuto proměnu neakceptuje. Teprve potom co ztratí majetek a lásku, se z “ní” může stát “normální” bytost a úspěšná moderní spisovatelka, která se až ve 20. století zbavila minulosti, našla sama sebe a pocítila skutečné štěstí v mateřství.

Koncepce samotné skladby je rozčleněna do sledu několika zvukových i vizuálních témat – motivů, které reflektují jednotlivé symboly a témata v románu: Orlando muž a žena, strom – místo duchovního rozjímání , literatura: báseň Dub, kterou Orlando píše během svého života; láska Orlanda muže k ženě (ruská princezna), láska Orlanda/y k  muži (Shelmerdine); dva transy – po prvním Orlando začne intenzivně psát, po 2. dochází k fyzické proměně; motiv hledání sama sebe v jiném těle atd… Nejde o snahu dostat příběh do hudební podoby v podobě deskriptivního popisu jednotlivých životních událostí, neboť to ani bez použití slova není možné, ale spíše o hudební konfrontaci těchto veskrze nadčasových témat. Užití akustických a elektrických houslí, elektroniky, kostýmu, světla a vizuální složky má svou vnitřní logiku a symboliku vázanou na dějovou posloupnost románu. Jelikož Orlando žije v různých historických obdobích, užitý hudební materiál jak v nástrojích tak v použité elektronice je také stylově rozmanitý.